Laserová svářečka se používá k velmi přesnému a rychlému svařování kovových a termoplastických materiálů, často ke svařování tenkých materiálů, citlivých a obtížně svařitelných kovů, které není snadné svařovat obloukovými metodami. Laserová svářečka využívá ke svařování koncentrovaný zdroj tepla v podobě laseru - laserového paprsku o vysoké hustotě výkonu. Kromě svařování laserové svářečky často nabízejí i další funkce, jako je řezání, pájení nebo navařování.
Laserové svařovací zařízení je dražší než tradiční svářečka, ale vysoká rychlost svařování umožňuje vyrobit více dílů za hodinu. Zároveň jsou nižší i provozní náklady - mnoho laserových svařovacích aplikací se provádí bez potřeby přídavného materiálu, ale některé náročné materiály a aplikace vyžadují přídavný materiál. Přídavný materiál zlepšuje profil svaru a mechanické vlastnosti, omezuje vznik trhlin při tuhnutí a umožňuje přesnější natavení spoje. Jako přídavný materiál se nejčastěji používá svařovací drát.
Ke svařování se používají především laserové svářečky CO2 nebo Nd:YAG lasery. CO2 lasery jsou výkonné zdroje, které využívají plyny jako aktivní látku pro vytvoření laserového paprsku. Zdroje Nd - YAG vytvářejí paprsek průchodem světla přes pevné monokrystaly YAG (yttrium-hliníkový granát) aktivované neodymovými Nd ionty. Ke svařování se používá kontinuální (nepřetržitý) nebo pulzní (přerušovaný) laserový paprsek v závislosti na požadovaném svaru.
Nejběžnějšími typy spojů vytvářených při laserovém svařování jsou tupé svary, svary na okrajích přírub, výplňové a přeplátové svary.
Zkratka LASER znamená „Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation“ neboli zesílení světla stimulovanou emisí záření.
Jaké materiály lze svařovat laserovou svářečkou?
Laserové svářečky se používají ke spojování široké škály materiálů, jako jsou konstrukční oceli, legované oceli, nízkolegované oceli, uhlíkové oceli, duplexní oceli, nikl, hořčík, niob, zlato, žáruvzdorné kovy a chemicky aktivní kovy. Je možné svařovat materiály s vysokou tepelnou vodivostí (měď, stříbro, hliník), sendvičové hliníkové konstrukce, také materiály s vysokou teplotou tání (wolfram, molybden, tantal, titan, zirkonium) nebo kovy s různými fyzikálními vlastnostmi.
Pomocí laserů se svařují například radary, senzory, skříně čerpadel a startérů atd.
Výhody laserového svařování
Laserové svařování nabízí mnoho výhod:
- Vysoká přesnost a vysoká rychlost svařování (několikrát rychlejší než svařování metodou MIG/MAG nebo TIG),
- minimální deformace svařovaného materiálu - malý tepelný vliv na místo svařování, žádné černé stopy po svařování,
- velmi pevný, hladký a estetický svar jakéhokoli tvaru,
- možnost spojovat materiály na povrchu nebo vytvářet úzké a hluboké svary,
- svařování mikro a malých dílů, spojování tenkostěnných materiálů, vysoce kvalitní bodové svary a dlouhé svary,
- svařování v těžko přístupných místech s přístupem pouze z jedné strany,
- nízké nároky na jakost povrchu svařovaných materiálů.
Režimy laserového svařování
Laserové svařování se provádí v následujících režimech:
- Režim kondukce s nízkým výkonem, tzv. režim vedení tepla, s laserovým paprskem o nízké hustotě výkonu, kdy dochází k mělkému natavení povrchu,
- režim penetrace s vysokým výkonem, tzv. režim hluboké penetrace, s laserovým paprskem o vysoké hustotě výkonu, kdy vzniká hluboký a úzký kráter ve tvaru klíčové dírky,
- při svařování lze současně použít kombinaci obou režimů - kondukční a penetrační svařování.
Pokud máte další dotazy týkající se způsobu svařování a laserové svářečky, neváhejte se obrátit na našeho obchodního zástupce specializovaného na laserové svařování. Tel: +421 917 590 148, e-mail: [email protected].
Laserová svářečka se používá k velmi přesnému a rychlému svařování kovových a termoplastických materiálů, často ke svařování tenkých materiálů, citlivých a obtížně svařitelných kovů, které není snadné svařovat obloukovými metodami. Laserová svářečka využívá ke svařování koncentrovaný zdroj tepla v podobě laseru - laserového paprsku o vysoké hustotě výkonu. Kromě svařování laserové svářečky často nabízejí i další funkce, jako je řezání, pájení nebo navařování.